V přírodě žije více než 100 000 zatím známých živočichů, kteří umí produkovat jed. Jsou to nejenom hadi, štíři, hmyz, pavouci, ale také mořští živočichové jako chobotnice, četné druhy ryb, mořští plži. Jed jim slouží nejenom k obraně, ale je to i způsob, jak získat potravu nebo zahnat soupeře v době námluv.
Včelí jed není určen k usmrcení protivníka, je to jen obrana, která má případného narušitele zahnat na ústup. Včelí jed se vytváří v jedových žlázách včely, je uskladněn v jedovém váčku a v případě potřeby je dutým žihadlem vypuzen do rány. Je to tedy látka obranná, která obsahuje složitou směs bílkovin, peptidů, aminokyselin, enzymů. Jeho působení je tedy poměrně široké. U člověka působí nejvíce změn v nervové soustavě – poškozuje obaly nervů – a v oběhové soustavě, kdy rozkládá některé krevní součásti. Aby však tyto změny byly pozorovatelné, bylo by třeba buď velké množství jedu, nebo změněné vnímavosti postiženého.
V literatuře se uvádí, že zdravý dospělý člověk snese bez újmy na zdraví až 200 včelích žihadel najednou. V praxi jsem se setkala se dvěma včelaři, kteří při náhodném pobodání udávali podobný počet získaných žihadel. U včelího bodnutí je počítání jednoduché, protože včela jako jediný hmyz při bodnutí ponechá žihadlo v ráně. Při bodnutí do kůže se díky elasticitě kůže rána uzavře a včela na rozdíl od vosy, sršně nebo čmeláka nedokáže žihadlo z rány vytrhnout. To se naopak vytrhává ze zadečku včely společně s jedovým váčkem, na kterém zůstává poslední nervová uzlina. Ta vysílá i mimo tělo včely do jedového váčku impulsy, které způsobí, že jedový váček se rytmicky stahuje a pumpuje dutým žihadlovým prostorem jed do rány.
Reakce na žihadlo
U člověka může dojít po bodnutí včelou ke dvěma druhům reakce. V prvním případě je to reakce normální, fyziologická, která se dostaví u převážné většiny lidí. jde o zarudnutí, otok, bolesta a později svědění kolem místa vpichu. Záleží na kondici a individuální schopnosti organismu, jak velká odpověď bude. U někoho je reakce malá, jindy může dojít k otoku a zarudnutí kůže až v rozsahu dvou mužských dlaní. Otok má schopnost gravitaci se stěhovat směrem dolů, proto nás nepřekvapí, že při bodnutí do předloktí oteče celá ruka včetně prstů ( pozor na prstýnky – co nejdříve sundat). Zhruba do tří dnů zarudnutí a otok ustoupí, o něco déle může trvat svědění kůže.
Složitější situace může nastat, pokud včela bodne člověka, který je na včelí jed nebo bílkovinu včelího žihadla alergický. Alergie je vystupňovaná reakce organismu, která je daná změnami v imunitním systému člověka – ať vrozenými nebo získanými. Výsledkem je přehnaná reakce na danou látku, kdy i nepatrné množství této látky může člověka ohrozit. Je zajímavé, že lidé alergičtí na vosí jed jsou zřídka alergičtí na jed včelí. Naopak ti, kteří jsou alargičtí na hmyzí jed, většinou reagují takto i na jed zmije. Vystupňovaná alergická reakce se nazývá anafylaktická reakce a anafylaktický šok může ohrozit i lidský život.
První pomoc
jaká je tedy první pomoc v případě, že u nás na včelnici nebo zahradě někoho včela bodne?
V případě, že se nejedná o alergika a nedochází do 5-6 minut k nějakým zdravotním potížím, stačí rychle odstranit žihadlo z rány seškrábnutím a na místo přiložit studený nebo ledový obklad. Mně se osvědčily i různé gely (např. Fenistil gel – lze volně koupit v lékárně), který mírní bolest i následné svědění. postiženého vždy odvedeme z dosahu včel (možnost hysterické reakce u labilnějších jedinců) a zhruba 5-6 minut jej máme pod dohledem. Pokud nedochází k nějakým změnám zdravotního stavu, poučíme jej, že si má i doma přikládat studené obklady a to je vše.
První pomoc při alergické reakci
Asi u 1% postižených však dochází k alergické reakci. Většinou alergik o své přecitlivosti ví a může včelaře informovat, někdy je ale skutečně alergickou reakcí překvapen i postižený samotný. Projevy alergické reakce nastupují během několika vteřin až minut – většina alergických reakcí se projeví do 5-6 minut. Postižený udává návaly horka, svědění dlaní a plosek nohou, později celé kůže, následně dochízí k pocení, bledosti, chrapotu, dýchacím potížím, poklesu krevního tlaku. Pravidla první pomoci jsou zde zpočátku podobné – rychle odstranit žihadlo, odvést z dosahu včel a přiložit studený obklad. Potom už se ale postup liší. Pacienta bychom měli uložit do polohy vleže na boku, abychom předešli zranění při případném pádu z mdloby. Zavoláme ihned rychlou zdravotnickou pomoc na tel. čísle 155 s upozorněním, že jde o člověka alergického na včelí jed. Potom podáme léky, které dokáží zpomalit, nebo zastavit alergické projevy. V prvé řadě jsou to léky proti alergii jako Analergin, Claritin, Zyrtec, Zodac a podobně. Tyto léky v malém balení lze koupit v lékarně bez receptu. Raději se vyhneme podávání dříve často používaného Dithiadenu, protože má výrazné sedativní účinky a vyvolává nadměrnou ospalost. Dospělému člověku podáme jednu tabletu, dítěti do 10 let půl tablety. Dále podáme lék, který zastaví poplachovou reakci v organismu. jde o léky hormonální, proto je jejich vydání vázáno na předpis lékaře, ale i zde lze záležitost řešit přes praktického lékaře. Ten nám předepíše buďto Medrol 4mg tablety, nebo Prednison 5mg tabl., ev. Hydrocortison 10mg tabl. Zde podáváme opět jednu tabletu a půl tablety dítěti do 10 let. Tím jsme v rámci předlékařské pomoci udělali to, co bylo v našich silách a nyní sledujeme postiženého do příjezdu zdravotnické pomoci.
Někteří alergičtí pacienti dostávají od svých alergologů autoinjektor Epipen, děti Epipen Junior. Jsou to injekce podobné průpisce, ve které je přesná dávka léku na alergii. Je třeba aplikovat co nejdříve od prvních projevů alergie, ale aplikovat lék by měl člověk, který byl k používání proškolen,, to je buď postižený sám, nebo u dětí nejčastěi maminka. V případě špatné aplikace nedostane postižený celou dávku léku a efekt by byl malý.
Pokud máte doma vedle včel i děti, doporučuji do lékárničky přidat Rectodelt 100mg čípek, který nahradí u dětí zavedním čípku tablety.
Každý chovatel by měl tyto zásady první pomoci ovládat a v případě nutnosti klidně a poučeně pomoc poskytnout. Takové jednání zvýší morální kredit včelařů ve společnosti a přispěje k zachování dobrých sousedských vztahů.
// převzato z časopisu včelařství – MUDr. Jana Hajdušková //
// Nepodceňujte včelí žihadlo 2015 //
